Utajené krásy andorrského knížectví

Naším hlavním cílem byla prosluněná Barcelona, která nás navnadila nejen svými památkami, okolní přírodou, ale i pozitivními ohlasy jiných návštěvníků. Během plánování jsme zjistili, že nedaleko (cca 3 hodiny cesty autobusem) leží Andorra, a tak jsme se rozhodli navštívit i ji. Andorra byla pro mě velká neznámá, protože jsem o ní doposud mnoho neslyšela (základní informace, že se jedná o knížectví a leží kdesi v Pyrenejích zná asi každý).




Pla de l'Estany

Andorra je malé knížectví, které se nachází zhruba 200 km od Barcelony a je rozdělena na 7 částí (farností) – Andorra la Vella, Canillo, Encamp, Escaldes-Engordany, La Massana, Ordino, Sant Julia de Loria. Pokud máte auto nebo se chystáte užít si výlet na kole, jednotlivé oblasti nejsou od sebe příliš vzdálené a můžete tak prozkoumat celé knížectví. Jelikož jsme neměli k dispozici ani auto, ani kola, rozhodli jsme se navštívit pouze hlavní město – Andorru la Vellu.

Jako první krok jsme udělali rezervaci našeho apartmánu (Airbnb) v hlavním městě. Týden před odjezdem nám přišel e-mail od majitelky, že vedlejší byt vyhořel, tudíž ten náš není k dispozici. Nabídla nám však další možnosti ubytování v jiných částech Andorry. Nakonec to bylo štěstí v neštěstí, protože La Massana, kterou jsme zvolili jako další možnost, byla mnohem lepší volbou než již zmíněné hlavní město. Apartmán na jednu noc stál, pro 4 osoby, cca 1500 Kč, což jsou necelé 400 Kč za osobu na noc. Slušná cena, neboť ubytování v hostelu, pro jednu osobu, za noc stálo cca 850 Kč.

V neděli v podvečer jsme přiletěli na letiště Girona, odkud jsme se se společností Novatel (Andorrabybus.com) vydali do Andorry. Jednalo se o malý autobus, ve kterém jelo max. 10 lidí. Zatím co ostatní cestující vypadali, že se znají či se právě seznámili, my jsme mohli jen se zájmem pozorovat jejich žhavé diskuze, kterým jsme bohužel nerozuměli.

Cesta z Girony do Andorry la Velly stála 33 Eur. Jelikož jsme se chtěli dostat až do La Massany (6 km vzdálené od la Velly), museli jsme si připlatit dalších 8 Eur. Přitom místní autobus by vyšel jen na nějakých 1,70 Eur. Bohužel jsme se do la Velly dostali až kolem půlnoci a nechtěli jsme riskovat, že už žádný autobus do La Massany nepojede. Přece jen ne všude existují noční rozjezdy jako u nás v Brně.

Konečně jsme se dostali k cíli. Nutno podotknout, že Novatel Vás v Andoře zaveze až k adrese vašeho ubytování. Tam už na nás čekal majitel bytu, který neuměl vůbec anglicky a používal Google překladač k dorozumívání. Navzdory tomu, byl velmi ochotný, ukázal nám, kde co najdeme, předal klíče a byt byl náš. Jednalo se o dvoupokojový moderní byteček s balkónem a výhledem na hory.

Comunal Valls de Comapedrosa

Druhý den ráno jsme vyrazili na průzkum okolí. La Massana je pěkné lyžařské městečko, kde většina domů má kamenné obložení a budí tak historický dojem. Původně jsme chtěli vyjet lanovkou na nejvyšší horu Andorry (Coma Pedrosa, 2942 m n. m.), bohužel nebyla ještě v provozu. Tudíž jsme zamířili do informačního centra, kde jsme opět narazili na jazykovou bariéru. V Andoře snad nikdo neumí anglicky, pouze španělsky a francouzsky. Přesto jsme se dozvěděli, jaké turistické trasy se v okolí nachází a jak se tam dostaneme. Zvolili jsme národní park Comunal Valls de Comapedrosa, který se nacházel nedaleko města Arinsal. Na autobusové zastávce nám ochotný Andořan prozradil, že autobus pojede během 2 minut, kolik stojí jízdenka, kde vystoupit – samozřejmě španělsky. A to jsme ho ani neprosili o radu.

Pla de l'Estany

Nevím jestli v celé Andoře, ale v La Massaně jezdí autobus každou půl hodinu. Jízdný řády však budete hledat těžko. Prostě přijdete na zastávku a čekáte a čekáte a doufáte, že autobus přijede co nejdříve. Nebo taky ne. Jezdí zde linka L5 (do la Velly) a L6 směr Arinsal, kterou jsme se vydali.

Trasu, kterou jsme si zvolili, byla označena jako středně těžká, podle údajů v mapě měla trvat 2,5 hodiny a měřila 5,5 kilometru, převýšení 500 metrů. My jsme ji šli zhruba 4 hodiny. Byla to strmá cesta do kopce, s různými zákruty a kamenitým podložím. Výstup byl namáhavý, ale stálo to za to. Vystoupali jsme do cca 2055 metrů nad mořem, s krásným výhledem na pyrenejské pohoří. Vypadalo to tam trochu jako krajina z Pána prstenů. Našim cílem byla Pla de l'Estany, kde se nachází osamělý domek. Zde mají turisté možnost přenocovat na železných poschoďových postelích, zatopit si v krbu a druhý den pokračovat ve své trase až k francouzským hranicím, kde se nachází několik horských jezer.

Andorra la Vella

Večer jsme si ještě prohlídli noční La Massanu a šli na kutě. Druhý den nás čekala cesta do la Velly a následný přesun do Barcelony.



Andorra la Vella

Andorra la Vella je mnohem hlučnější než La Massana, asi díky velkému množství projíždějících aut. Nachází se zde historické centrum s mnoha obchody a krámky. Díky nízkému clu je na každém rohu obchůdek s levnými cigaretami a alkoholem. Anglicky se zde opět nedomluvíte. Když jsme se šli zeptat do informačního centra na turistického průvodce, místní zaměstnanec ze sebe vypravil pouhé: „Ajm šorry“, vytáhl mapu, zakroužkoval tam pár zajímavostí a tím náš rozhovor skončil. 

Odpoledne jsme konečně vyrazili do Barcelony a cestou jsme se kochali krásami pyrenejského pohoří.